D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Praha (metro): V úterý 27. března odpoledne otevřel Dopravní podnik hl. m. Prahy ve spolupráci s městskou částí Praha 8 Informační centrum metra IV.C1. V prostorách prvního patra obchodního domu Ládví-Albert se tak mohou zájemci každé úterý od 13 do 18 hodin osobně informovat o aktuálním postupu výstavby. Návštěvníci mohou sledovat stavbu prostřednictvím obrazovky, aktualizovaných map, výkresů a plánů.

Praha (metro): Na Černém Mostě nocuje 8 vlaků, z toho jeden se nechává jako záložní, jeden vlak obvykle bývá na provozním ošetření. Depo Kačerov v pravidelném provozu vypravuje na linku B dva vlaky. Jízdní doba Černý Most - Smíchovské nádraží činí přes 25 min., tzn. včetně obratů trvá kolo asi 56 min. při použití manipulačních čet. Dopolední asi pěti- až šestiminutový interval odpovídá 8 vlakům.

Praha (metro): Provoz metra na lince m-B v úseku Smíchovské nádraží - Zličín nemohl být ve středu 30. května 2001 ráno zahájen pro poškození napájecí kolejnice mezi stanicemi Nové Butovice a Jinonice. Poškození způsobil v noci služební vlak, kterému pravděpodobně praskla náprava. Linka náhradní autobusové dopravy měla výstupní zastávku Na Knížecí, po otočení přes křižovatku Anděl najela do nástupní zastávky (ve Stroupežnického ulici), další možnost nástupu byla za křižovatkou s Ostrovského ulicí. V úseku Nové Butovice (v obou směrech okolo východního vestibulu) - Hůrka (v zastávce noční linky v ulici Pod hranicí) jezdily některé spoje sídlištěm, tzn. Petržílkovou ulicí, jiné okolo sídliště Nárožní ulicí. Stanici metra Lužiny nahradila autobusová zastávka Malá Ohrada. Mezi stanicemi Stodůlky a Zličín využívala NAD Rozvadovskou spojku, která je pokračováním plzeňské dálnice. Provoz byl plně obnoven ve 13 hodin.

Praha (tram): V pátek 27. dubna byl v dopoledních hodinách obnoven provoz v pravidelných zastávkách Václavské náměstí. Současně byly zrušeny provizorní zastávky před hlavní poštou (viz Dopravní měsíčník číslo 40), v nichž se zastavovalo od 3. ledna 2001.

Praha (tram): Na konci května byly u křižovatky Anděl instalovány zábrany proti vjezdu nekolejových vozidel na tramvajovou trať v Nádražní ulici. Při výstavbě obchodního centra Zlatý Anděl v roce 1999 byla totiž na místě jízdního pruhu od Plzeňské k Bozděchově ulici vybudována pěší zóna, takže si někteří řidiči a často též policejní vozidla krátila cestu po kolejích.

Praha (bus): Do října 2001 by měla Česká správa letišť zakoupit jeden nízkopodlažní autobus, který bude stejně jako dva CityBusy z roku 1999 (viz Dopravní měsíčník číslo 30) sloužit k odbavení cestujících na letišti Praha-Ruzyně.

Beroun (bus): V Dopravním měsíčníku číslo 38 byla uveřejněna informace o převzetí městské dopravy v Berouně a Králově Dvoře dopravcem ProboTrans Beroun. Nový dopravce vydal jízdní řády v klasické úpravě ČSAD. K tomuto jízdnímu řádu byly vydány změny platné od 12. ledna 2001, z nichž plyne, že jízdní řády se oproti Fedosu téměř nezměnily až na to, že se nejezdí do Zdic (a-B je ukončena v Počaplech). Od 15. ledna byly navíc zavedeny okružní posilové spoje, které od 5.00 do 8.00 hod. jezdí v půlhodinových intervalech po trase Třída Míru - Velké sídliště - Hlinky - Wágnerovo nám. - Plzeňská brána - Sídliště - Třída Míru, od 11.55 do 16.55 hod. v intervalech opět půlhodinových (až na poslední spoj) v opačném směru v trase Sídliště - Plzeňská brána - Wágnerovo nám. - Hlinky - Velké sídliště - Třída Míru - Sídliště. Tarif je dvoupásmový, ve městě stojí jízdenka 8,- Kč (u řidiče 10,- Kč) a v příměstské dopravě do Nižboru a Hýskova 10,- Kč (u řidiče 12,- Kč). Obdobně se liší i ceny časových jízdenek, pro oba druhy dopravy lze údajně zakoupit i měsíční jízdenku opravňující k jízdám také linkou b-K (b-210019) do Prahy a zpět, samozřejmě za cenu podstatně vyšší než pro samotnou MHD. Podle oznámení vylepeného na vozidle lze jednorázovou nebo časovou jízdenku použít v obvodu městské dopravy i v příměstských autobusech Probo Transu. Vzhledem ke zrušení provozu do Zdic prodloužil Fedos i svou druhou linku tak, že obě jeho linky z Prahy (tedy b-210301/P i b-210302/Z) končí na náměstí ve Zdicích. Nadále jezdí vybrané spoje linky b-P přes Černín nebo Svatou, doprava do Knížkovic je zajišťována vybranými pendly tak, že spoj vyjede ze Zdic a po otočení v Knížkovicích se vrátí do Zdic právě na odjezd linky do Prahy (může jít o přejezd). Na městských linkách byl pozorován červený autobus na bocích a čele s nápisem MĚSTSKÁ DOPRAVA, na bocích s nápisem BEROUN - KRÁLŮV DVŮR a znaky obou obcí. Zastávky v Berouně jsou opatřeny označníky s logem ProboTrans, symbolem autobusu, bílým názvem zastávky na modrém podkladě a bílými písmeny linek na červeném podkladě. Od označníků Fedosu se poněkud liší i barevným provedením.

Brno (tbus): Při rekonstrukci SSZ na vybraných křižovatkách jsou instalovány nové řadiče, které mají v budoucnu umožňovat preferenci vozidel městské dopravy. Výhledově se počítá s propojením řadičů s dispečinkem DPMB, což umožní využití preference pouze v případě zpoždění spoje oproti jízdnímu řádu. Konkrétně se jedná o křižovatku ulic Pionýrská a Drobného (t-145 a 146) a křižovatku Jihlavské s Osovou (t-145).

České Budějovice (tbus): Při rekonstrukci komunikací na Senovážném náměstí má být na místě bývalé zastávky před poštou zřízeno parkoviště, náhradou bude zřízena zastávka proti Domu služeb. Tím zanikne trolejová stopa vedoucí okolo pošty, kterou využívala t-3 při jízdě od Polikliniky sever k nádraží. Po dobu letních prázdnin bude probíhat rekonstrukce ulice Na sadech mezi křižovatkou s Rudolfovskou a Mariánským nám., kudy projíždějí všechny trolejbusové linky.

Karlovy Vary (vše): K 25. lednu 2001 došlo ke změně názvu provozovatele karlovarské městské dopravy na Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s.

Pardubice (tbus): V úterý 8. května 2001 se konaly tradiční »Slavnosti perníku«. Při této příležitosti jezdily po městě historické trolejbusy 9TrHT ev. č. 353 a 358. Cestující se přepravovali zdarma, byli však povinni se prokázat platným perníkem...

Bratislava (tram): V následujících letech by měly projít modernizací spojenou s montáží tyristorové výzbroje cca dvě tramvaje T3 ročně.

Nitra (bus): V listopadu 2001 má být uveden do provozu nový systém tarifního odbavení cestujících pro městskou autobusovou dopravu v Nitře.

Prešov (bus): Dopravní podnik koupí letos dva kloubové autobusy, které by měly být dodány již v červnu, a jeden nízkopodlažní autobus.

Slovensko (žel): Také náš východní soused by se v nejbližší době měl dočkat železničních tratí pro vyšší rychlosti. Letos se začne zpracovávat dokumentace pro územní rozhodnutí na modernizaci šedesátikilometrového úseku Nové Mesto nad Váhom - Púchov, která by měla být hotova do června 2003. Trať bude modernizována na rychlost 160 km/h.

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v červnu 2001

Pražské tramvajové výluky v květnu a červnu 2001
Jiří Bartoš, Ing. Jan Přívora, Pavel Roman

Při rekonstrukci Čechova mostu se v průběhu března napojovala trať na mostě na hotovou a rovněž pojížděnou část křižovatky na severním předmostí. Tramvajová křižovatka v Holešovicích získala při rekonstrukci nové přestavníky, které dostaly čísla 374 ex 028 (od Osadní), 521 ex 015 (od Trojské) a 522 ex 089 (od Výstaviště). Nedaleká jednokolejka v Trojské ul. se nachází cca 300 metrů za zastávkou Trojská z centra a cca 100 metrů za zastávkou Nad Trojou do centra.

Odklony během výluky u Národního divadla si vynutily některé změny ve vypravení vlaků. Oproti základnímu stavu převzal Pankrác jedno celodenní hloubětínské celodenní pořadí, na d-17 přibyl jeden šejdr z Motola. Linka d-7 má 14 místo 12 túráků (4 motolské, 6 pankráckých a 4 strašnické), k tomu o dva šejdry méně (po jednom z Motola a Pankráce, dva ze Strašnic). Čtrnáct túráků a čtyři šejdry má také oslabená d-9 (túráků je 8 motolských a 6 žižkovských, k jednomu šejdru z Motola jsou tři žižkovské šejdry). Na d-14 byl ubrán jediný žižkovský šejdr, vypravení d-18 a 22 se naopak zvýšilo (u první o dva túráky z Pankráce a Vokovic, d-22 jen o jeden strašnický túrák). Zvyšování pankráckého podílu na d-6 se projevilo čtyřmi vlaky z Pankráce a třemi ze Strašnic, celkově pokles o jednu soupravu. Kvůli odklonu d-23 se na tuto linku vypravuje také ze Žižkova (šest túráků a tři šejdry), Pankrác má pouze 6 túráků. Na zvláštní linku d-33 je nasazeno 9 túráků a 2 šejdry převážně z Motola (Vokovice jen 1 túrák a 1 šejdr), v Dk 6 vlaků (z Vokovic opět jen jedna souprava). Místo nočního srazu na Újezdě se potkávají protijedoucí vlaky d-57 a 58 na Malostranské (zastávka na nábřeží), u Masarykova nádraží je zajištěn přestup z d-58 od Spojovací na d-51, 52 a 53 směr Lazarská, stejně tak v opačném směru. Jenom kolejová konstrukce pro křižovatku u Národního divadla stála asi sedm milionů korun.

Od 22. května byl z důvodu rekonstrukce troleje vyloučen úsek Radošovická - Nádraží Hostivař. Na Radošovické byly ukončeny také d-22, 26 a 57, přičemž d-24 končí ve smyčce Černokostelecká. Strašnice tak přišly o jeden túrák na d-22, dva túráky na d-26 a jeden šejdr na d-26, Vokovice pouze o jeden túrák na d-22. Linka d-24 byla naopak posílena o jeden túrák a jeden šejdr při novém rozdělení vlaků mezi vozovny (Hloubětín 5 túráků a 2 šejdry, Kobylisy 4 túráky a 2 šejdry, Strašnice mají 8 túráků).

Další výluka začala 26. května, kdy byla uzavřena Trojská ul. kvůli výstavbě přemostění stavební jámy pro stavbu metra v místě jednokolejky. Dopravní opatření jsou stejná jako v únoru, tj. d-5 a 14 ukončeny na Výstavišti, odklon d-17 a 53 mezi nádr. Holešovice a Stírkou přes Palmovku a posílení a-112 v Pdš. Vzhledem ke zkrácení přišla d-5 o čtyři kobyliská pořadí (z toho jeden šejdr), na d-14 se vypravuje o dva túráky méně (Kobylisy a Žižkov).

Zahájením nočního provozu v noci z 8. na 9. června budou ukončeny výluky Národní divadlo, trati do Hostivaře i Trojské ulice a začne první etapa rekonstrukce kolejové křižovatky Strossmayerovo náměstí a výluka Vodičkovy a Lazarské ulice. Tam dojde kromě výstavby kolektoru ke generální rekonstrukci tramvajové trati od Václavského nám. k Palackého ulici (klasická konstrukce na pražcích ve štěrkovém loži), k opravě trati mezi Palackého a Spálenou ul. a výměně nepojížděné části křížení na křižovatce Lazarské se Spálenou. Na povrchovém kolejovém přejezdu Kalifornien před hlavní poštou budou ukončeny d-9 a 24 od Spojovací a Ďáblic, d-3 bude ve směru z Lehovce odkloněna od Masarykova nádr. přes Olšanskou na Vápenku. Linka d-14 je mezi zast. Karlovo nám. a nábř. kpt. Jaroše odkloněna kolem Národního divadla a přes Staroměstskou a Malostranskou (po ukončení výluky Čechova mostu přes Právnickou fakultu). Náhradou za d-9 a 24 se zřizuje zvláštní linka d-39 v trase Radošovická - Karlovo nám. - Národní třída - Sídl. Řepy, d-3 do Modřan nahrazuje d-21 s celodenním a celotýdenním provozem. Linky d-3, 9, 21 a 39 mají interval 8 min. v Pdš, 10 min. v Pds, 15 min. v Dkd a 20 min. večer, d-7 jezdí celodenně a celotýdenně do Řep. V noci jsou d-52 a 55 odkloněny z Lazarské přes Staroměstskou, Malostranskou (od ukončení výluky na Čechově mostě přes Právnickou fakultu) a nám. Republiky, d-55 dále přes Hlavní nádr., Floru a Želivského. Linka d-58 bude jezdit mezi Lazarskou a Nákladovým nádr. Žižkov přes I. P. Pavlova, Orionku a Želivského.

Při první etapě rekonstrukce Strossmayerova náměstí bude pojížděn pouze oblouk od nábřeží kpt. Jaroše na Vltavskou. Linky d-8, 25 a 26 budou ze zast. Hradčanská odkloněny přes Malostranskou a Čechův most na Náměstí Republiky, resp. Strossmayerovo nám., konce d-1 a 17 se spojí v d-1 ze Sídl. Ďáblice přes Trojskou, Osadní a Palmovku na Spojovací a d-17 z Modřan přes Staroměstskou a Malostranskou na Petřiny. Spojení na Výstaviště zajistí pouze d-12, která sem bude odkloněna ze Strossmayerova nám. přes Vltavskou a Osadní. Linka d-5 pojede mezi Strossmayerovým náměstím a nádr. Holešovice přes Vltavskou a Osadní. Noční d-51 si po celou dobu výluky zkrátí cestu mezi Staroměstskou a Hradčanskou přes Malostranskou, po stejné trase pojede z Lazarské na Hradčanskou také d-56. Spojení Holešovic a Dolního Nového Města bude v noci zajišťovat d-53, která bude mezi Nádražím Holešovice a Lazarskou odkloněna přes Osadní, Vltavskou, Bílou labuť, Dlouhou třídu, Malostranskou (po skončení výluky Čechova mostu přes Právnickou fakultu), Staroměstskou a Národní třídu. Kvůli odklonům se zřizují zast. Malostranská na nábřeží Edvarda Beneše, při výluce ve Vodičkově ul. budou zastavovat v zastávce Lazarská ve Spálené ulici také denní linky. Pro d-3, 5, 24, 26 a 55 se zřizují zast. Dlážděná při jejím vyústění na Senovážné náměstí.

Při rekonstrukci Strossmayerova nám. budou zřízeny kolejové oblouky též v relaci z Hradčanské na Výstaviště a nově vybudovány zastávky vždy před křižovatkou, zastávka Nábřeží kpt. Jaroše ve směru od nám. Republiky se ruší. Obdobný režim se zavádí už od 9. června, kdy budou denní linky zastavovat ve směru na Vltavskou místo na Nábřeží kpt. Jaroše v dosavadní zastávce nočních linek před křižovatkou. Na rozdíl od výluky ve Vodičkově ulici se zřizuje NAD, a to a-X1 mezi Hradčanskou a Strossmayerovým nám. Rekonstrukce náměstí přejde od ranního výjezdu 30. června do druhé etapy, Vodičkova ulice bude zprovozněna od ranního výjezdu 15. srpna. Přinejmenším do té doby bude jezdit d-91 v trase Vozovna Střešovice - Brusnice - Malostranská - Nám. Republiky - Těšnov - Osadní - Výstaviště.

Změny v pražské MHD v 1. pololetí 2001
Ing. Jan Přívora

Tento přehled zahrnuje trvalé změny v pražské MHD, k nimž došlo od 1. ledna do 30. června 2001. Přehled neobsahuje změny týkající se příměstských linek číselné řady 301 až 499.

»Tam na konečné« před 40 lety
Petr Pany

Snad mi úvodem prominete název známého filmu, který jsem si trošičku ještě poopravil a přizpůsobil tomuto článku. Ano, jedná se o známý český film »Tam na konečné« asi z roku 1957, odehrávající se na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov.

Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města.

Za městský tarif do Hluboké nad Vltavou
RNDr. Pavel Dušek

Od 9. dubna 2001 probíhá ověřovací provoz integrovaného dopravního systému mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou, do kterého jsou zapojeny i obce Hrdějovice a Hosín. Do nového IDS byla zahrnuta tato dopravní spojení:

Všechny zastávky v této oblasti mimo území Českých Budějovic jsou zařazeny do tarifní zóny 11. Hraniční zastávky jsou na a-104 Kněžské Dvory sokolovna (jako na a-4), na b-320060 České Vrbné, na železničních tratích České Budějovice severní zastávka.

K této změně byl vydán druhý dodatek knižního jízdního řádu (obsahuje však jen jízdní řády a-4 a 104), leták s jízdními řády obou plně integrovaných autobusových linek a vlaků ČD a leták s informacemi o tarifních podmínkách na jednotlivých linkách IDS a barevnou mapkou. Trasa linky a-104 je však na této mapce zakreslena ve vnitroměstském úseku chybně a o správnosti její trasy v Hluboké nad Vltavou lze rovněž pochybovat (obě linky jsou zakresleny stejně, i když a-104 nejezdí přes zastávku Hluboká nad Vltavou, škola).

Pramen: informační letáky, vlastní zkušenost z a-104

Ústecké tramvaje ve filmu
Rudolf Maren

Tramvajový provoz ve druhém největším městě severních Čech je zachycen na několika vesměs amatérských filmových záběrech, nicméně možnost vidět jej na filmovém plátně nebo televizní obrazovce je nejspíš jediná. Mám na mysli filmový přepis románu Soukromá vichřice Vladimíra Párala, který roku 1967 natočil režisér Hynek Bočan a my jej měli možnost nedávno opět shlédnout na prvním programu České televize. Děj filmu se v souladu s literární předlohou odehrává v Ústí nad Labem, kde byl taky opravdu natočen. Vzniklo tak zřejmě dílo naprosto ojedinělé, protože představuje dnes už neexistující tramvajový provoz. Zrušené nebo změněné traťové úseky ve městech, kde tramvaje nebo trolejbusy dosud jezdí, prosím, ale něco obdobného například z tramvajového provozu v Teplicích či Jablonci nad Nisou ve filmu těžko uvidíme. Sám si totiž jiný takový případ v moderní české kinematografii nevybavuji. Ve filmu si »zahrál« vůz typu T2 ev. č. 152. Není to sice role zrovna hlavní nebo nějak jinak pro děj filmu stěžejní, ale tramvaj je tam několikrát velice dobře vidět. Téměř všechny záběry byly pořízeny v Hrnčířské ulici, na jednokolejném úseku ve směru od Předmostí k Mírovému (Tržnímu) náměstí a dále k Divadlu nebo chcete-li Hlavní poště. Tramvaj tam vystupuje buď bez linkové a směrové orientace nebo jako d-9. V tomto případě ovšem trošku nelogicky s uvedením konečné zastávky Krásné Březno, i když je vždy »čumákem« ve směru do Trmic. V jednom záběru od navigace pod labským nábřežím se také krátce mihne za tunýlkem pod železniční tratí v prostoru Pěti oblouků, tentokrát skutečně ve směru do Krásného Března. Unikátní záběry jsou zajímavé nejen proto, že jsou bohužel asi jediným takto pořízeným svědectvím o provozu moderních velkoprostorových tramvají ve městě, jehož dopravní veřejnost se dodnes s nesmyslným zrušením tramvajového provozu nedokázala smířit, ale také právě kvůli vozu ev. č. 152.

Jeho služební život je totiž velice pestrý. Byl vyroben v roce 1959 a do Ústí nad Labem předán v lednu roku 1960 v rámci první dvoukusové dodávky pro tamější úzkorozchodný provoz. V severočeské metropoli sloužil až do konce ledna roku 1970, kdy byl provoz velkoprostorových čtyřnápravových tramvají ukončen. Po definitivním zrušení tramvajového provozu v Ústí nad Labem dne 1. června 1970 byl odstavem spolu s ostatními zbylými tramvajemi typu T2 ve vozovně Předlice a v roce 1971 předán Dopravnímu podniku města Ostravy, kde jezdil pod ev. č. 594 svého nového majitele. V Ostravě také proběhla roku 1985 jeho rekonstrukce a vůz tak ztratil charakteristické rysy těchto vzhledných tramvají. Především dva čelní reflektory nahrazující přední »fousy« a posuvná otevírací okna nadělala v osmdesátých letech z rekonstruovaných T2 nehezké tramvaje bez vlastní identity. Takto »vylepšen« se roku 1995 vrací zpět do Čech. Jeho novým působištěm se stává Liberec, kde pod ev. č. 21 jezdí dodnes. Téměř dvaačtyřicetiletá tramvaj tedy přežila elektrickou dráhu v Ústí nad Labem o více jak čtvrtstoletí a po svém vyřazení z pravidelného provozu by si zasloužila doma v severních Čechách dostát důstojného konce. Určitě by jí slušelo uvedení do původního stavu v barvách ústeckého dopravního podniku, kde by právem mohla rozšířit například sbírku historických vozidel. Vždyť je to konec konců mimo jiné i filmová hvězda.

Ale zpět k Vladimíru Páralovi a filmovým zpracováním jeho románů. Pozorný divák a příznivec městské dopravy jistě ocení i závěrečné titulky Soukromé vichřice. Vzdalující se kamera začíná detailním pohledem na centrum Ústí nad Labem, kde je zřetelně zachycen jedoucí sólo vůz typu MT6 (evidenční číslo a linková orientace jsou bohužel nečitelné) a ještě než obraz přejde do mlžného rozostření, jsou na obrazovce patrné i dnes už dvě neexistující dominanty severočeské metropole. Budova hlavní pošty (byla zbořena v roce 1988) a stará radnice, která roku 1969 ustoupila výstavbě okázalého komplexu bývalé budovy severočeského KV KSČ na Mírovém náměstí.

Zatím posledním zfilmovaným dílem tohoto »Severočecha pražského původu« jsou Muka obraznosti, natočená začátkem devadesátých let. V tomto případě už to ovšem tvůrci filmu měli s tramvají o poznání těžší. Děj filmu se přesunul z Ústí do Liberce, chemička je nahrazena vratislavickým Bytexem (nebo chcete-li Intexem) a ústecká tramvajová trať tratí libereckou, vedoucí nad vrátnicí už citované vratislavické továrny na koberce. Jen historická »Bovera« ev. č. 88 je původní ústecká.

Závěrem si neodpustím krátkou poznámku. Doufejme, že spisovatel Vladimír Páral není právě tím rušivým elementem pro městskou dopravu. Dnes totiž žije v Mariánských Lázních...

Vozový park MHD Tábor
podle podkladů společnosti Comett Plus s. r. o. sestavili Ing. Jan Lutrýn a Jaroslav Veselý

Táborské vozy nemají evidenční čísla, pouze čísla pokladen uvedená uvnitř vozu. Pořadové číslo uvedené v prvním sloupci nemá s evidencí vozidel žádnou spojitost. Seznam vozidel představuje stav k 31. březnu 2001.

Aktuální změny ve vozovém parku v Olomouci
Ing. Tomáš Potěšil

Od začátku roku 2001 došlo ve vozovém parku Dopravního podniku města Olomouce k následujícím změnám:

Tramvaj T3 ev. č. 137 (rok výroby 1970) byla vyřazena dne 3. dubna 2001. Důvodem bylo poškození skříně při nehodě dne 9. března 2001 na křižovatce Jeremenkovy a Fibichovy ul. u hlavního nádraží.

Tramvaj T3SU ev. č. 154 (rok výroby 1985) byla po modernizaci na typ T3TVP v dílnách DP Ostrava v Martinově zařazena do provozu dne 16. března 2001.

Ikarus 280.08 ev. č. 254 (rok výroby 1986, výr. č. 1560.86, OLA 36-48, GO provedla 9/96-11/96 Autia Humpolec) byl 9. dubna 2001 prodán přes zprostředkovatele do bulharské Varny.

Ikarus 280.08 ev. č. 262 (rok výroby 1990, výr. č. 4027, OLA 60-31) byl kvůli neopravitelné závadě na motoru vyřazen 8. února 2001 a následujícího dne prodán soukromníkovi do Chválkovic na Hané. Zde pravděpodobně slouží jako příbytek pro domácí zvířectvo a sklad krmiva. Autobus se tedy dočkal opravdu nečekaného využití.

V Olomouci tak zůstává ještě v provozu pět Ikarusů 280.08 - ev. č. 260, 261 (původní nátěr) a ev. č. 263-265 (po GO, jednotný nátěr DPMO).

Dne 20. dubna 2001 byly zařazeny do provozu dva nové kloubové autobusy Karosa B941.1962E ev. č. 314 (OCO 33-64, výr. č. 00324) a ev. č. 315 (OCO 33-65, výr. č. 00325). Oba jsou v jednotném nátěru, mají BUSE transparenty s LED diodami a poprvé vyjely v pondělí 23. dubna.

Na modernizaci v PARS Nova a. s. Šumperk se od 6. března 2001 nachází tramvaj T3SU ev. č. 168 (rok výroby 1987). Modernizace bude provedena ve stejném rozsahu jako u vozů z ostravských dílen.

Bývalý olomoucký autobus B732.1652 ev. č. 737 (OLA 64-25, výr. č. 28659, v provozu od 28. června 1990 do 29. června 2000), který byl po vyřazení odprodán Zlineru Zlín, našel své další uplatnění. Po GO jej odkoupil pan Milan Bado, který provozuje v pražském systému PID linku a-232 z Hájů do Uhříněvsi. Autobus má původní olomouckou SPZ a nové ev. č. 1004.

Městská doprava v Rokycanech
RNDr. Pavel Dušek

Město Rokycany má necelých 15 tisíc obyvatel a tamější provoz patří spíše k těm menším. Přestože je po otevření zdejšího úseku dálnice D5 tranzitní doprava vedena mimo město, je poměrně dobře dostupné jak autobusy, tak vlaky na trati Praha - Plzeň.

Většinu autobusové dopravy v rokycanském okrese po několikaleté přestávce opět zajišťuje společnost ČSAD autobusy Plzeň, městskou autobusovou dopravu v Rokycanech však provozuje Miroslav Hrouda ze Zbiroha, který jinak jezdí na linkách v okolí svého sídla. Síť tvoří jediná linka vedená pod licenčním číslem a-475010. Je pozoruhodné, že i ČSAD autobusy Plzeň provozuje pod číslem b-470163 linku v trase shodné s a-475010, ovšem pouze jedním párem spojů v celé trase a několika pendly v části trasy.

Jak bývá v mnohých městech bohulibým zvykem, nachází se v Rokycanech autobusové nádraží v těsné blízkosti nádraží ČD a před ním lze nalézt i zastávku MHD. Nastoupíte-li zde do městského autobusu na některém spoji, který projíždí celou trasou linky, bude se výsledný zážitek blížit spíš pocitu z vyhlídkové jízdy některé cestovní kanceláře. Linka je totiž koncipována tak, že po vyjetí z autobusového nádraží autobus absolvuje okruh po jižní a západní části města, přičemž část spojů navíc zajíždí na jihovýchod k průmyslovému areálu Kovohutí. Po opětovném příjezdu na autobusové nádraží (tedy asi za 20 minut) se autobus vydá pro změnu do severovýchodní části města, aby po necelých 10 minutách skončil svou cestu u nemocnice postavené »na kraji města«. Když si počkáte na zpáteční spoj k autobusovému nádraží (většinou jede za několik minut), zjistíte, že značnou část trasy jedete po zcela jiných komunikacích než ve směru k nemocnici. Ostatně už výše zmíněný okruh se jezdí jen v jednom směru a umístění některých zastávek připomíná spíš průjezdní kontroly na orientační soutěži. Z výše uvedeného plyne, že z autobusového nádraží odjíždějí spoje jednak na okruh po městě, jednak k nemocnici, vzhledem k malé frekvenci spojů je však omyl při nastupování velmi málo pravděpodobný. Ve středu, pátek a sobotu zajíždí jeden dopolední spoj místo k nemocnici ke hřbitovu.

Na obsluhu této linky stačí jeden vůz, v době mé návštěvy v Rokycanech to byla běžná linková Karosa. Cena jízdného je 6,- Kč (poloviční 3,- Kč, kočárek 4,- Kč, pes 3,- Kč). Řidič vydává jízdenky ze Setrightu, kupodivu i s vytištěným názvem provozovatele.

Linkové vedení

Ve směru k nemocnici Pd 10 spojů (v úseku Autobusové nádraží - Nemocnice 11 spojů, ke Kovohutím zajíždějí jen 3 spoje), So 2 spoje a Ne 1 spoj (spoje v Dk nezajíždějí podruhé na autobusové nádraží, ale ke Kovohutím ano). Ve směru od nemocnice v Pd 11 spojů, v Dk 1 spoj. Spoje ke hřbitovu jsou započteny jen ve směru »k nemocnici«, kde mají většinu trasy společnou s ostatními.

Neobvyklá vozidla náhradní dopravy
RNDr. Pavel Dušek

Při některých výlukách je nutno řešit problém plynoucí z toho, že objízdné trasy nejsou vždy vhodné pro provoz běžných velkých autobusů. Pokud má dopravce k dispozici menší vozidla, lze to řešit jejich nasazením. Není-li tomu tak nebo pokud by frekvence v nahrazeném úseku byla příliš malá, dochází k různým nouzovým řešením. V Praze a okolí již v minulých letech podobná situace nastala např. v Křeslicích v roce 1993, v úseku Bohnice - Zámky v roce 1997 a ve stejném roce v úseku ZOO - Podhoří.

Od 3. dubna 2001 do konce srpna 2001 má trvat výluka ulice Hlavní v Průhonicích v úseku Újezdská - Tovární. V důsledku toho byl dočasně zrušen provoz linky a-325 a vyvstala otázka, jak zajistit dopravní obsluhu průhonických částí Rozkoš a Hole. Obecní úřad Průhonice proto sáhl k velmi netradičnímu způsobu řešení. Náhradní dopravu v úseku Průhonice - Hole - Rozkoš - Hrnčířský hřbitov zajišťuje podle vyhlášeného jízdního řádu vozidly, která snad ani nelze označit jako prostředek MHD. Na lince lze spatřit jednak vozidlo Škoda Felicia PZI 48-85 bílé barvy s boční orientací X325 (sic!) a seznamem zastávek za sklem, jednak Felicii kombi PZK 23-54 v barvách Obecní policie Průhonice. První z vozidel řídí zaměstnanec OÚ, druhé strážník obecní policie. Přeprava je uskutečňována zdarma, je však omezena kapacitou vozidel (po čtyřech nepříliš tlustých cestujících). Jízdní řád uvádí denně 7 párů spojů v pracovní dny a 3 páry spojů o víkendech. Vypravováno je vždy jedno vozidlo, stalo se však, že v případě potřeby si řidič vozidla obecní policie vysílačkou vyžádal vypravení druhého vozu. Lze proto tuto trasu doporučit spíš fotografům než zájemcům o kolektivní svezení.

Podobná situace nastala i v Klášterci nad Ohří, kde je od 16. února do konce června 2001 pro výstavbu inženýrských sítí uzavřen úsek od náměstí do zastávky Kyselka (k mostu přes Ohři). Objízdná trasa není vhodná pro autobusy, a tak přípoje k MHD i ke spojům ČSAD (b-520600) zajišťuje provozovatel městské dopravy Pavel Škramlík mikrobusem Transit pro 14 cestujících. Vyvěšený jízdní řád obsahuje denně 11 párů spojů, podle sdělení řidiče existují i další. V mikrobusu se jízdné neplatí.

Tento způsob řešení náhradní dopravy se může vyskytnout i jinde, bohužel však obvykle bývá znám jen místním a není šířeji publikován. Pokud se s něčím podobným setkáte na svých cestách, doufáme, že se o své zážitky podělíte i s jinými.

Veřejné soutěže v dopravě VI.
Jiří Bartoš, Pavel Roman

Městská doprava

Veřejná soutěž na dodávku 2 nízkopodlažních autobusů na plynový pohon do Mostu byla zrušena.

Silniční doprava

Železniční doprava

Tramvajový provoz ve Wrócławi
František Zahnáš

Wrócław je se svými 650 000 obyvateli čtvrtým největším městem v Polsku.

Tramvajový provoz na rozchodu 1 435 mm v podobě koňky byl zahájen v tenkrát ještě německém městě Breslau 10. července 1877. Elektrická trakce měla premiéru 15. června 1892, koexistence koňské a elektrické dráhy trvala do 6. července 1906. Následujícího dne byl zahájen elektrický provoz na poslední lince koňky. Číslování linek bylo zavedeno v letech 1909/1910. V roce 1939 mělo Breslau přes 700 000 obyvatel, v provozu bylo 26 tramvajových linek, na kterých jezdilo 339 motorových a 527 vlečných vozů.

Na základě výsledků druhé světové války dochází k posunu hranic Odra-Nisa. Město Breslau připadá Polsku a dostává nové jméno Wrócław.

Současný provoz zajišťuje 22 denních linek (d-0 až 12, 14 až 17, 20 až 24) a 9 nočních linek (d-30 až 37, 40). Jejich směrování je následující:

Provoz denních linek začíná ve všední den kolem 5.00 hod. ráno, v sobotu a neděli o hodinu později. Poslední spoje denních linek projíždějí centrem kolem 22.30 hod. Intervaly jsou jednotné: ve špičce 12 min., v sedle 15 min., interval o víkendech a celotýdenně po dvacáté hodině je stanoven na 20 min.

Trasy nočních linek jsou voleny tak, aby pokrývaly většinu přes den pojížděné sítě:

Noční tramvaje najíždějí na své trasy po dvaadvacáté hodině a ráno končí kolem 5.00 hod., v sobotu a neděli s ohledem na pozdější zahájení denního provozu o hodinu později. Interval nočních linek je nepravidelný od 22 minut (d-40) do 60 minut (d-37).

Vozový park tvoří výhradně vozy polské výroby Konstal: šestinápravové článkové typy 102N dodávané v letech 1969-73 a čtyřnápravové 105N z let 1975-91.

Denní linky jsou obsazovány soupravami 2× 105N anebo sólo článkovými vozy 102N. Pevné provozní rozlišování v tom není - i když kapacita »stopětkového« dvojčete je větší než kloubové »stodvojky«. Na noční linky jsou vypravovány sólo vozy 105N, na více exponované se nasazují článkové 102N.

Pro úplnost lze dodat, že staré německé dvounápravové vozy (Linke-Hofmann Breslau, rok výroby 1925-29) dosloužily roku 1979 (od května 1976 jako zálohy), polské dvounápravové vozy N (polské KSW z let 1951-62) se s obyvateli Wrócławi rozloučily v září 1991. Jejich posledním působištěm byly d-9 a 22.

Když už bylo zmíněno linkové vedení, zbývá doplnit ještě tuto informaci: Linky jezdící v pravidelné trase mají černé linkové číslo v bílém poli. Pokud jedou výlukovou trasou, pak se černé linkové číslo nachází v poli žlutém.

Trati v centru města jsou v úrovni vozovky v souběhu s ostatní dopravou, mimo centrum pak většinou na vlastním tělese. První segregované tramvajové trati byly stavěny již ve 20. a 30. letech. V místech, kde tramvajové těleso protíná silnici, je přednost tramvaje vyznačena dopravními značkami.

Konečné zastávky jsou vybavené smyčkami, tratě jsou většinou dvoukolejné. Pravidelně pojížděné jednokolejné úseky jsou jen tři:

Bezpečnost provozu na posledně uvedené jednokolejce je zajištěna jednosymbolovým světelným návěstidlem - v případě obsazeného úseku svítí červeně, v případě úseku volného pak nesvítí vůbec.

Tramvaje vyjíždějí na své trasy z pěti vozoven, které se nacházejí v ulicích Œleźna (též zvaná Zajezdnia Gaj), Slowiańska, Tramvajowa (též zvaná Zajezdnia Biskupin), Powstańców Œląskich (též zvaná Zajezdnia Borek) a Legnicka.

V jedné hale posledně jmenované vozovny se buduje tramvajové muzeum, s jeho otevřením se počítá ještě letos. Dne 20. května 2000 se konal výjezd historických tramvají při příležitosti 55. výročí převzetí Dopravního podniku polským provozovatelem. Veřejnosti se tehdy představily tyto vozy: